Lehké opevnění

Drukuj


Na území obce Noviny pod Ralskem v lesích Ralska bylo od července do září 1938 postaveno 19 lehkých objektů vzor 37, z toho 2x typ A-120, 3x typ A-140, 8x typ A-160, 4x typ A-180, 1x typ A-160Z a 1x typ A-180Z.
Při toulkách po Ralsku můžete také narazit i na nedostavěné řopíky - na výkopy či základové skořápky.
Objekty jsou součástí tzv. Liběchovské příčky - stavebního úseku R2 prostor Ralsko.
Číslo za A- znamená úhel rozevření os bočních střílen a označení Z mají objekty zesílené a tedy odolnější proti palbě.
Zesílené objekty mají čelní stěnu silnou 120cm, strop a střílnové stěny 100cm, týlovou stěnu 80cm.
Normální objekty mají čelní stěnu silnou  80cm, strop a střílnové stěny   60cm, týlovou stěnu 50cm.
Pevnost betonu 450kg/cm2.
Normální objekty měly odolat nárazům dělostřeleckých granátů až do ráže 105mm i při několika zásazích do jednoho místa a zesílené až do ráže 155mm.

Železobetonovým pevnůstkám se lidově říkalo řopíky podle Ředitelství opevňovacích prací - ŘOP, které výstavbu pohraničního opevnění řídilo.
Celkem bylo v letech 1937-1938 postaveno skoro 10 000 objektů, z toho je cca 85% typu A.
Objekty jsou zmenšeninou těžkého pěchotního srubu.
Německo mělo drtivou vojenskou převahu, proto došlo k rozhodnutí stavět především kolem hranic s Německem obranou linii, která by tuto drtivou převahu významně snížila.
Obranná linie byla inspirována francouzkou Maginotovou linií.

Lehké objekty se většinou stavěly ve dvou sledech.
První měl klást hlavní odpor a zahrnoval bočně pálící objekty do stran typu A a D a tak každá pevnůstka chránila své dva sousedy vpravo a vlevo.
Druhý sled posiloval první a obsahoval také objekty pálící čelně a šikmo směrem k prvnímu sledu typu B, C a E a chránil tak pevnůstky z prvního sledu.
Délka objektu typu A je až 9m, šíře až 4m a výška nad terén asi 2m.
Po odečtení délky krycích křídel a šíře stěn nezbývalo pro obsluhu v objektu moc místa, ale na druhou stranu čím menší objekt, tím hůře se do něj trefovalo.
Krycí křídla či ucha chránila střílny proti šikmé palbě z děl či tanků a také nutila nepřítelského vojáka vstoupit do palebného prostoru střelce, kterého by chtěl zneškodnit.
V objektu bylo 7 vojáků, z toho 2 střelci, 2 nabíječi, 2 pozorovatelé a jeden voják obsluhoval ruční ventilátor, vchodovou střílnu nebo telefonické spojení.
Pozorovatelé hledali nepřítele pomocí vysouvacích zrcátkových periskopů a dávali pokyny střelcům.
Nad střílnou byla panoramatická mapka terénu před střílnou s pohyblivou ryskou, která se pohybovala podle otočení kulometu a proto měl střelec mnohem lepší přehled, kam střílet, když mu dal pozorovatel pokyn.
Z čelní strany, ze strany nepřítele byl řopík opatřen kamenným záhozem krytý zeminou, který zvýšil odolnost proti palbě a také zlepšil maskování.
Zeminou byl kryt také strop. Použila se zemina z výkopu základů řopíku.
Další maskování bylo různé, různé maskovací nátěry či sítě, které se na řopík upevnily pomocí zabetonovaných háků (tzv. prasečí ocásky :-).
Objekt měl dvě boční ocelolitinové střílny s lafetami pro přesnější střelbu z kulometů včetně zařízení na odsávání zplodin vznikající při střelbě.
Součástí objektu byl také ruční ventilátor pro nasávání čerstvého vzduchu, který přetlakem napomáhal vytlačovat zplodiny střelby ven z objektu.
Vchod do řopíku je z týlové strany a je lomený, zvenku je chráněn granátovým skluzem a zevnitř proti vchodové mříži střílnou.
Vchod má nejprve mřížová dvířka do chodbičky, za kterou jsou na pravé straně osazena pancéřová dvířka.

V okolí řopíků a mezi nimi byly současně budovány nejrůznější překážky s co největším využitím přírodních překážek tak, aby nepřátele zpomalily a vystavily palbě z řopíků a také zákopy, pozorovací a kulometná hnízda, aj.
Pro stavbu protipěchotních překážek se využívalo nejvíce ocelových tyčí nebo dřevěných kolíků, mezi které se natahoval ostnatý drát.

Dnes jsou řopíky většinou zarostlé mezi stromy, ale kdysi bylo vidět z řopíku na řopík.
Opevnění se všude v republice dostavět nepodařilo, mělo se postavit přes 15000 objektů, a ani nebylo ověřeno v boji, takže kdo ví, jak by to vše dopadlo, kdyby Sudety nebyly vydány bez boje a ověřeny byly...

 

Zpracoval: ing. Košťál Lubomír

 

Více na http://www.ropiky.net/

 

Vojenský bunkr

Vojenský bunkr

Vojenský bunkr

Vojenský bunkr

Vojenský bunkr

Vojenský bunkr

Vojenský bunkr

Vojenský bunkr

Vojenský bunkr

Vojenský bunkr

Vojenský bunkr

Vojenský bunkr

Vojenský bunkr

Vojenský bunkr

Vojenský bunkr

Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. Noviny pod Ralskem 2018, ing. Košťál Lubomír, Lazárová Renata .webmaster.